Corinek a jeho kamarádi...:-)

Pár slov úvodem

Asi tak, jako mnoho jiných lidí, jsem neměla dlouhou dobu a přirozené komukaci s koněm ani ponětí. Samozřejmě jsem, stejně jako mnoho jiných koňských milovníků, viděla film s názvem "Zaříkávač koní" a věděla jsem, že jsou různí "kouzelníci" za kterými konící běhají jakopejsci a provádějí hrozmadu různých triků zdánlivě jen na myšlenku. Samozřejmě mi to přišlo naprosoto nepochopitelné a považovala jsem to za něco, čeho já nemůžu nikdy v životě dosáhnout.Corinek, jak jsem se teprve nedávno dozvěděla pracoval na začátku své jezdecké kariéry podle metody pana Bořánka, jehož já moc velkou zastánkyní nejsem,ale to je samozřejmě na "vkusu" každeho. Já jak už jsem říkala, jsem neznala jediného "komunikační mistra" a vůbec jsme nevěděla jak se to koníci učí. K přirozené komunikaci mě přivedla až moje kamarádka Dráža, která se svojí kobylkou Zorkou komunikace dělala podle metody pana Parelliho. A tak jsme tak nějak pomalu začali s pomocí Dráži komunikakovat a musím říct, že komunikujeme až do dneška a umí už i pár poměrně hezkých triků.

Komunikační mistři

  Pokud jste pozici takového začátečníka, jako jsem byla já a nevíte absolutně nic nebo se bojíte začít sami, rozhodně bych vám doporučila najít si někoho, kdo vás aspon pár základních lekcí povede, abyste pochopili, jak vůbec koně myslí neboco si vy vůči nim můžete dovolit. Jak už jsme říkala moje začátky provázela moje kamarádka, ale samozřejmě ve světě i v ČR je plno různých "komunikačních mistrů". Já osobně nepracuji pouze podle jednoho názoru. Různé metody čerpám hlavně z různých knížek, kterých je na trhu opravdu spousta, účastnila jsem se i jednoho kurzu o přirozené komunika a i trochu nenopulární metodou pokus-omyl.

Jak jsem tak postupem času získávala zkušenosti a nacházela stále nové teori, jak koně cvičit, vybrala jsem si několik "vyvolených" komunikátorů, podle kterých pracuji a které můžu s klidným svědomím doporučit. Mezi ty hlavní patří: Pat Parelli, Bey Borelle a Honza Bláha. Určitě vám doporučuji přečíst si o jejich metodách trochu více a přečíst si třeba i nějakou tu knížku, já sama jsme i byla na kurzu u zmíněného pana Bláhy, pouze tedy jako divák bez koně, protože je to přeci jen finančně náročnější, nicméně i tak jsem si domů dovezla spousty nových nápadů a rozhodně to stálo za to.Snažím se tyto styly tak nějak různě kombinovat a občas přimyslet i nějakou svoji drobnost, abych získala co nejlepší výsledný efekt vůči svému koni.

Proč vůbec přirozenou komunikaci dělat?

  Přirozená komunikace jako taková rozhodně není o předvádění různých cirkusových kousků. Je to hlavně o porozumnění a o prohloubení vztahu s vaším koněm, případně o zvýšení vaší autority. Když máte například koně, který vás nerespektuje a nedělá mu problémy přes vás "přejít" a odhodit vás 2 metry na stranu, nebo je to kůň, který se bojí zvuků, věcí atd. Přirozená komunikace já mnoho využití a lze její pomocí dosáhnout zlepšení v mnoha směrech a nakonec dokážete svého koníka naučit i nějaký ten pěkný kousek.

Co byste si měly opatřit, když chcete začít

  Ve své podstatě byste si i klidně mohli vystačit s věcmi, které máte ve své běžné výbavě, ale pokud se přirozené komunikaci chcete opravdu věnovat, doporučila bych vám pár věcí...

provazová ohlávka:

  Jendou ze základních věcí je provazová ohlávka. Kůň se s ní dá mnohem lépe ovládat, než s klasickou ohlávkou. !!!pozor!!! nikdy však koně neuvazujte, pokut má na sobě tuto ohlávku, na rozdíl od klasické ohlávky, která by se měla přetrhnout, pokud se kůň poleká a začne panikařit, tato ohlávka tam snadno nepovolí a mohlo by dojít k velmi vážnému zranění.

dlouhé lano nebo vodítko:

  Vodítko může mít podobu buďto nějakého klasického lana nebo si můžete koupit i takové, které má na jednom konci kožené konce, díky kterým můžete koně lépe ovládnout a zvýšim tlak na koně. Vodítka jsou různědlouhá od 2 m až třeba do 14 m. S přibývajími zkušenostmi můžete dálku lana prodlužovat, až nakonec přejdete k práci ve volnosti. na začátek bych doporučovala lano 4 metrové, ovšem záleží na velikosti vašeho koně, pokud máte koně dlouhého a vysokého, bude pro něj lepší vodítko delší.

Carrot stick/bičík

Mnoho komunikátorů používá takzvanou carrot stick neboli "mrkvovou hůlku". je to zhruba metrová hůlka se šňurkou neboli stringem na konci, má i mnoho barevných provedení. Na rozdíl od klasického jezdeckého bičíku není příliš pružná a ohebná, nemůže tedy koně švihnout, jako kalsický bičít a proto s ní můžeme lépe pracovat jako s prodlouženou rukou a díky stringu můžete na koně působit i z větší vzdálenosti nebo dosáhnout na vzdálenější místa. Samozřejmě můžeme použít i kalsický bičík, zde ale hrozí nebezpečí toho, že s ním koně nechtěně švihneme místo doteku a mnohahodinová práce bude pryč. Já ovšem při některých cvicích používám obyčejný drezurní bičík, ale to už záleží na každém individuálně

  Dále, pokud koněm chce překovávat různé překážky či například připravit koně na nakládání do vozíku, budou se vám určitě hodit kužely, plachty, míče, bidla a spoustu dalšího, tady už záleží na vašich konkrétních požadavcích a potížích.